Sviň lajntuch
C / e
C G7
Slunko se k západu sklání,
C
hvězdičky vychází již,
G7
já přišel, má krásná paní,
C
sem k tobě pod okno blíž.
Kdo to tak mizerně pěje,
mě v libém spánku ruší,
ruka má zlostí se chvěje,
zleju ho, na mou duši.
Polej mě olejem lásky,
nenech mě tu déle stát,
na důkaz své věrné lásky
chci hubičku sladkou ti dát.
Jdou vodsuď vobejdo jeden,
jdou mi s tím kytárem pryč,
pochybnou vášní jsou sveden,
já nemám vod domu klíč.
Sviň lajntuch, má drahá duše,
spusť mi ho z okénka níž,
vyšplhám po tom lajntuše
v horoucí náruč tvou blíž.
Tak lezou, rytíři smělý,
voni maj fištron a vtip,
když už tak mizerně pěli,
milovat uměj snad líp.
Tím končí příběh ten smělý,
umlká kytára tón.
Dobře pak všichni se měli,
ona, ten lajntuch i on.