Suliko
(gruz. lid., L. Kubišta) Hmi ? / d
B
Když jsem hledal hrob Suličin,
F7 B
do srdce mi pad černý stín.
Eb F7 B
[: Všechno duše má pozbyla.
F7 B
Kde jsi, Suliko rozmilá? :]
Uviděl jsem květ růžový,
rosu uronil v březoví.
[: Pravda, že ses v něm rozvila,
ty má Suliko rozmilá? :]
Nad svou růžičkou v dubině
slavík klokotal v houštině.
[: Zhluboka jsem vzdych u květu:
Milá Suliko, jsi-li tu? :]
K růži nachýlen nad kalich,
v tichém háji bříz ospalých
[: slavík trylkoval nad květem,
jako by chtěl říct: Já to jsem! :]