Shane
(J. Brabec, P. Vrba) Dmi / a
Dmi C
1. Tam někde v dálce oheň kvet
Dmi
a tak jsem k němu jel,
C
jen tak s chlapama posedět
Bb A
jsem zrovna tenkrát chtěl.
Dmi C
Ten stařík s tváří vrásčitou
Bb A
jak dubovej kmen
Dmi
vyprávěl pověst letitou
C Dmi
o střelci jménem Shane.
C Dmi C Dmi
Rf. Byl to Shane, byl to Shane!
2. Je v kraji klid, však býval čas,
kdy Reed tu s bandou vlád,
všem při tom jménu běhal mráz
a nikdo nemoh spát.
Reed zabíjel a všecko krad,
všecko včetně žen.
Reed strašlivě se začal smát,
když slyšel jméno Shane.
3. Ten Shane, to je zlý svědomí
lumpů jako Reed,
i když je člověk jako my,
líp se umí bít.
A pak nám pastor vyjevil,
že měl dnes živej sen,
a den na to se objevil
střelec jménem Shane.
4. Měl tváře prachem šedivý
a oči jako len,
měl divný jméno mazlivý,
jmenoval se Shane.
My všichni na něj koukali,
co se bude dít,
pak jména zlý jsme říkali,
a on dal koni pít.
5. Měl šaty z módy vyšlý snad,
v tom se nevyznám,
a unavenej na zem pad
k žlutým diviznám.
A pak se zdvih, řek už jsem fit,
jen trochu při tom zív,
a řek nám, že jde vyčistit
ten Augiášův chlív.
6. A v saloonu tou dobou Reed
se svojí bandou pil.
Ten Reed by jistě přestal pít,
kdyby vytušil,
že dostane ho pistolník
s očima jako len,
štíhlej jako řeholník,
muž toho jména Shane.
7. Shane bouchačku si pustil níž,
než do saloonu vlez,
a my nad ním dělali kříž,
vidím to jako dnes.
A pak jsme jenom slyšeli
šest poctivejch ran
a tím, že rány zazněly,
zhas celej Reedův klan.
8. Shane vyšel ven, měl pevnej krok,
a řek: Je hotovo!
Však rudá krev mu barví bok,
on měl v něm olovo.
Pak řek, že je čas odejít,
měl v očích chladnej cejn.
A v saloonu byl mrtvej klid.
On jmenoval se Shane.
9. Ten večer rosou zastudil
a na kůži sed chlad,
i já, ač jsem se nenudil,
jsem řek, že půjdu spát.
My dali jsme si po loku,
už stařík spí svůj sen,
jen já mám jizvu na boku
a mý jméno je Shane.