Šestého července

(F. Kmoch, K. Tůma)  C / c

Eb               B7                  Eb

Šestého července na strahovských hradbách
Ab              Eb

stáli Sokolíci, stáli Sokolíci
B7                   Eb

v dlouhých hustých řadách.

V dlouhých hustých řadách s vlajícím praporem
smutně pohlíželi, smutně pohlíželi
na vrch za Břevnovem.

Na vrch za Břevnovem, k Císařské oboře,
hleďte Sokolíci, hleďte Sokolíci,
kdože to tam oře.

Oře tam Čechie, máti naše drahá,
hodlá vyorati, hodlá vyorati
naše stará práva.

Naše stará práva jsou tam zakopána,
od našich nepřátel, od našich nepřátel
jsou tam zašlapána.

Orej máti, orej, práva nám vyorej,
až nebudeš moci, až nebudeš moci,
Sokoly zavolej.

Sokoly zavolej od strahovské brány,
oni ti pomohou, oni ti pomohou
zahnat naše vrahy.

Zahnat naše vrahy do pekel kam patří
a pak provolejme, a pak provolejme:
Sláva, nazdar vlasti!

Alternativní název a text: 'Čtvrtého července'