Santa Anna Marie

D,G / d,g (?)

1.    Kdo jsi ty, kdo jsem já, jedno je celkem,

každý z nás kdysi snil o něčem velkém.

Dávno dětství je pryč, příboj je odnes,

ale trochu těch snů zbylo nám dodnes.

Rf.   Santa Anna Marie,

do bílých vln noříš svou příď,

vítr křišťálový

z moře vál do plachet tvých.

Sen, jenž se mi zdál,

přídí tvou odplul mi v dál.

Sbohem touho, sbohem lásko,

už jen z dálky tě zřím,

sen je osudem mým.

2.    Každý z nás v dětství snil o něčem krásném,

jako ty, tyk i já vracím se za snem.

Máme každý svůj břeh, tak už to chodí,

ale hledíme dál za bílou lodí.

Rf.2  Santa Anna Marie,

vidím tvůj bělostný kýl,

vítr křišťálový

dělí nás na tisíc mil.

Tam do moře pěn

vezeš můj klukovský sen.

Sbohem touho, sbohem lásko,

lodi nevšedních krás,

ve snách žilo se snáz,

ale sen poutá nás.