Samota

(Wabi Ryvola) E / e

 

      E               E7

1.    Do tváře čas mi hlubokou vrásku

A            E

samotou vyrejval,

        H7

tělo je rozeschlej prám,

            A

když pluješ stále jen sám,

         H      H7 H6

co je ti platný,

H7         E

že jsi kapitán.

 

Do zrzavejch strun mýho bendža

dávno jsem nezahrál,

že jsem byl stále jen sám,

v srdci mám nejeden šrám,

život je hrdej,

i když jsi kapitán.

 

        E7       A        H7     E          C#mi

Rf.   A tak vždy zůstaneš sám, nikdo ti nepoví,

        A     H           E7

jak máš žít, abys byl milován.

           A        H7    E         C#mi

A tak vždy zůstaneš sám a koláč medový

        A     H     H7   E   (Fine:  C A E)

za tebe sní kapitán Korkorán.

 

2.    Na tváři mech mám z dalekejch cest tam

do hor i údolí,

z košile mám jenom cár,

ze smečky zbylo psů pár,

co bude dál

mi nikdo nepoví.

 

V kapse mám prach vodřenej z mincí

který jsem prodělal,

já jenom samotu znám,

tak sakra co dělat mám,

abych měl jednou

na pořádnej flám.