Samota
(Wabi Ryvola) E / e
E E7
1. Do tváře čas mi hlubokou vrásku
A E
samotou vyrejval,
H7
tělo je rozeschlej prám,
A
když pluješ stále jen sám,
H H7 H6
co je ti platný,
H7 E
že jsi kapitán.
Do zrzavejch strun mýho bendža
dávno jsem nezahrál,
že jsem byl stále jen sám,
v srdci mám nejeden šrám,
život je hrdej,
i když jsi kapitán.
E7 A H7 E C#mi
Rf. A tak vždy zůstaneš sám, nikdo ti nepoví,
A H E7
jak máš žít, abys byl milován.
A H7 E C#mi
A tak vždy zůstaneš sám a koláč medový
A H H7 E (Fine: C A E)
za tebe sní kapitán Korkorán.
2. Na tváři mech mám z dalekejch cest tam
do hor i údolí,
z košile mám jenom cár,
ze smečky zbylo psů pár,
co bude dál
mi nikdo nepoví.
V kapse mám prach vodřenej z mincí
který jsem prodělal,
já jenom samotu znám,
tak sakra co dělat mám,
abych měl jednou
na pořádnej flám.