Rosa na kolejích

(Wabi Daněk) C / g

 

      C              F6      F#6 G6           C

1.    Tak jako jazyk stále naráží na vylomený zub,

              F6        F#6 G6               C

tak se vracím k svýmu nádraží, abych šel zas dál.

              F6    G6

Přede mnou stíny se plouží

  Ami          Cdim

a nad krajinou krouží

         F6 F#6 G6       C

podivnej pták, pták nebo mrak.

 

                  F6         G6       F6  C

Rf.   Tak do toho šlápni, ať vidíš kousek světa,

              F6    G6     F6   C

vzít do dlaně dálku zase jednou zkus.

           F6    G6        F6 C

Telegrafní dráty hrajou ti už léta

          F6 F#6 G6  F#6 F6 C

nekonečně dlouhý monotónní blues.

 

Je ráno, je ráno,

       F6 F#6 G6     F#6 F6 C

nohama stíráš rosu na kolejích.

 

2.    Pajda dobře hlídá pocestný, co se nocí toulaj,

co si radši počkaj, až se setmí, a pak šlapou dál.

Po kolejích táhnou bosí

a na špagátku nosí

celej svůj dům, deku a rum.