Rosa na kolejích
(Wabi Daněk) C / g
C F6 F#6 G6 C
1. Tak jako jazyk stále naráží na vylomený zub,
F6 F#6 G6 C
tak se vracím k svýmu nádraží, abych šel zas dál.
F6 G6
Přede mnou stíny se plouží
Ami Cdim
a nad krajinou krouží
F6 F#6 G6 C
podivnej pták, pták nebo mrak.
F6 G6 F6 C
Rf. Tak do toho šlápni, ať vidíš kousek světa,
F6 G6 F6 C
vzít do dlaně dálku zase jednou zkus.
F6 G6 F6 C
Telegrafní dráty hrajou ti už léta
F6 F#6 G6 F#6 F6 C
nekonečně dlouhý monotónní blues.
Je ráno, je ráno,
F6 F#6 G6 F#6 F6 C
nohama stíráš rosu na kolejích.
2. Pajda dobře hlídá pocestný, co se nocí toulaj,
co si radši počkaj, až se setmí, a pak šlapou dál.
Po kolejích táhnou bosí
a na špagátku nosí
celej svůj dům, deku a rum.