Náklaďák

(tradicionál, P. Žák) C / c

      C                  G7

Měl v ramenou víc než se zdá

                      C

a v očích místa vzdálená,

                    C7      F

jak noční stín svůj trajler hnal

Fmi     C          G7    C

na plný plyn stále dál a dál.

Znal míle dní a týdny mil,

stokrát s dálkou zápasil,

stokrát měl smrt blíž než cíl

a přesto jel, znovu zvítězil.

Měl v rukou cit i pevná stisk,

musel mít svůj denní risk,

měl prostě rád, jak nebe pták,

svůj řvoucí dům, šedý náklaďák.

Uměl se smát i vítr zmást,

z očí žár a úsvit krást,

chtěl se hnát a být jen tím,

čím chlap je rád, když je pánem svým.

Snad řek mi víc, než dnes já vám,

když vez mě tmou až bůhví kam,

a možná vím, proč létá pták,

proč muži řídí náklaďák.

Umí se smát i vítr zmást,

ze rtů dálek úsvit krást,

věčně žít svý týdny mil

[: a v rukou mít lásku svou i cíl. :]