Malajka

(A. Hausner, V. Moravský) D / d

      Dmi    D                           A7

1.    Daleko v oceáně, tam, kde věčný je máj,

                                            D

tam, kde slunce jasně svítí, tam je Malajců ráj.

                    D7              

Mladý Evropan bílý, k snědé Malajce vzplál;

               D                   A7                 D

kytaru do ruky vzal, tiše ladit se jal a pak se neslo v dál.

              A7                                  D

Rf.   Malajko černooká, tvoje krása divoká mě tak vábí.

        A                           A7            D

Do bílé náruče spěj, svoji lásku mi dej a buď jen mou.

          G                  D

Co jen ti brání vyhovět mému přání,

                  E7              A7

bych tě v okovech lásky měl spoutanou?

         A7                                          D

Malajko, řekni, že smím, a já šat tvůj vyměním za hedvábí.

             A7                                  D

Jsem spoután velkou mocí, musím dál do noci za tebou.

2.    Noc je opojně krásná, jako čarovná báj,

v jasné měsíční záři tone palmový háj.

V této omamné vůni srdce láskou se chví,

jenom Evropan bdí, o své Malajce sní a zas kytara zní.