Krinolína
(J. Velinský) G / d
G Emi C D7
1. Jsem v krinolíně lariatu oblečen,
G Emi Ami D7
mou košilí je tichá savana
G Emi C D7
a v sedle sním svůj kostkovaný táhlý sen,
G D7 G
sen omšelého Dona Juana.
H7 Emi
Tisíce krásek voní šalvějí,
H7 Emi D7
mou lásku sosny oplácí,
G Emi C D7
jen na koni se se mnou projet nechtějí,
G D7 G A7 D7
dál ve větru sem tam se kymácí.
G D
Rf. Měsíc mě označkoval cejchovadlem lesů,
A7 D
sombrero z kaktusů si vyzývavě nesu,
G Gmi D
je moje láhev dávno dopita
A7 D
a v dáli tepou kopyta.
2. Že pistole už Oklahomou nezazní,
to nemrzí mě, bude aspoň klid,
a že se ráno jako jindy rozední,
je lepší, nežli zlato objevit.
Hacienda v dáli není má
a nepatří mi stáda kolem ní
a jestli mě tu vůbec něco dojímá,
tak na dně kapsy tabák poslední.
3. I Llano Estacado zná můj zpěv,
v Tennessee jsem řval do hřmění stád,
jsem zkřivený a hořký jako babí hněv,
ač mrtev, přesto žiju napořád.
V nábojích prach mám z dálných cest,
já brodil řeky, projel údolí,
žíznil jsem v poušti, viděl tisíc měst,
mám koně, laso, hlad a pistoli.