Krinolína

(J. Velinský) G / d

           G           Emi     C   D7

1.    Jsem v krinolíně lariatu oblečen,

    G         Emi       Ami D7

mou košilí je tichá savana

  G                 Emi        C     D7

a v sedle sním svůj kostkovaný táhlý sen,

    G        D7      G

sen omšelého Dona Juana.

       H7          Emi

Tisíce krásek voní šalvějí,

    H7              Emi D7

mou lásku sosny oplácí,

    G          Emi            C     D7

jen na koni se se mnou projet nechtějí,

    G            D7         G A7 D7

dál ve větru sem tam se kymácí.

               G                       D

Rf.   Měsíc mě označkoval cejchovadlem lesů,

         A7                    D

sombrero z kaktusů si vyzývavě nesu,

        G     Gmi   D

je moje láhev dávno dopita

         A7        D

a v dáli tepou kopyta.

2.    Že pistole už Oklahomou nezazní,

to nemrzí mě, bude aspoň klid,

a že se ráno jako jindy rozední,

je lepší, nežli zlato objevit.

Hacienda v dáli není má

a nepatří mi stáda kolem ní

a jestli mě tu vůbec něco dojímá,

tak na dně kapsy tabák poslední.

3.    I Llano Estacado zná můj zpěv,

v Tennessee jsem řval do hřmění stád,

jsem zkřivený a hořký jako babí hněv,

ač mrtev, přesto žiju napořád.

V nábojích prach mám z dálných cest,

já brodil řeky, projel údolí,

žíznil jsem v poušti, viděl tisíc měst,

mám koně, laso, hlad a pistoli.