Kovbojův nářek (Laredo)

(amer. lid., S. Mareš) C / g

       C      Emi          C         G

Když v Laredu tenkrát jsem v ulicích bloumal,

       C      Dmi          C      G

když v Laredu tenkrát jsem poprvé byl,

   C       Emi         C         G

já kovboje zahlíd, byl přikrytej plátnem,

    Ami       Dmi         G         C

tím běloučkým plátnem, co studí jak sníh.

Ať píšťaly kvílí, ať bubny v tu chvíli,

ať zadrnčí v pohřebním průvodě mým,

tam v údolí u nás mě přikryjte hlínou,

jsem mladičký kovboj a chybil jsem, vím.

Šest hazardních hráčů ať vezme mou rakev,

šest kovbojů zazpívá nad hrobem mým,

a vemte mě na hřbitov, završte hlínou,

jsem kovboj a hodně jsem chybil, já vím.

Šest veselých kovbojů ponese rakev,

šest nejhezčích dívek mě doprovodí,

a kytici růží mi na rakev dejte,

ať hroudy tak prudce mě neuhodí.