Hobo

(Ryvolové) C / e

               C                Emi

1.    Já nechci bejt sám, když koleje duní

        Dmi    G       C

a temná noc do dáli ubíhá,

   G             C                 Emi

co z toho ksakru mám, že znám plno vůní,

          Dmi    G             C

dalekejch cest pohledy v očích mám.

              F                   Ami

Tak co z toho mám, že mám v srdci touhu

         F                    G

jenom se mrknout za nejbližší strouhu.

         C                    Emi

Já často šněroval svý toulavý boty,

        Dmi       G           C

musí to bejt, můj vlak má zelenou.

C                  Bb    G

Rf.   Tmou nákladní vlak těžce duní,

C                    Bb   Bb

v tvejch uších jenom vítr šumí,

C                F

kraj kolem trati spí,

C             G

jen mašinfíra bdí,

C              Bb     G

má ruku na rychlostní páce,

C             Bb   G

má topič plný ruce práce,

C                F

já si na nápravě zpívám

C      G             C

píseň, v který vlaky zní.

2.    Když vagony hřmí a brzdař tě honí,

necejtíš hlad, nohy tě nezebou,

a ty ležíš na střeše a chtěl bys bejt pod ní,

píšťala řve a tunel před tebou.

Tak co  toho mám, že znám celý státy,

když nesmím na oči vlastního táty.

Když stromy rozkvetou, já stojím u trati,

musí to bejt, můj vlak má zelenou.

3.    Můj osobní vůz je vagon s vepřovým,

můj rodnej dům je bouda brzdaře,

kde nechal jsem squaw, to vám už nepovím,

snad ve Friscu, tam byl jsem na jaře.

Tak co z toho mám, pořád se jen toulat,

v špinavý ruce pár centů žmoulat.

Jednou se netrefím a budou mě sbírat,

musí to bejt, můj vlak má zelenou.