Černoch Johny

(F. A. Tichý, J. Voldán) Dmi / a

1.    Byl v jednom baru černoch Johny

a ten na tři saxofony

hrál, ach hrál.

Byl hezký hoch a mnohé krásky

toužily, aby jim z lásky

srdce dal.

On však jen bílé zuby cenil,

při hře tři saxofony měnil,

a když pak na ně loudil tóny,

každý tušil, že se Johny

rozplakal.

Rf.   Mám své srdce v Africe

u své černé krasavice

a ta, ukryta jak ptáče,

někde pod palmami pláče

v bílém svitu měsíce.

2.    A vždy když v baru černoch Johny

loudil na své saxofony

teskný hlas,

tam u Afriky měsíc z jasu

do vln moře svoji krásu

střás, ach střás.

A tam, kde byly palem stíny,

přivanul vítr od pevniny,

kam jedny oči stále zřely,

ale nikdy neviděly,

teskný hlas.