Ascalona
(E. Sally Prkno) C / c
G E
Emi Bb C G7 C
1. Táborák zvolna zhasíná, osada už jde spát,
D7 G7
kytara tiše usíná, do duše padá chlad.
C Emi F C G7 C
Stařičký šerif už líně ruku po láhvi vztáh,
D7 G7
pistoli chová na klíně, brouká si v temnotách:
G7 C C7 F
Rf. Když jsem byl mlád, bývala Ascalona
C D7 G7
nejhezčí osadou, kterou jsem znal.
C C7 F
Jak častokrát hýřila Ascalona
C G7 C
divokou náladou ode všech stran.
C7 F C
Však slávě pistolí již zvolna odzvání
C7 F Emi G7
a lesem nehučí to vlčí volání.
C C7 F
Já půjdu spát, však vlajka Ascalony
C G7 C
musí nad hrobem mým na věky vlát.
2. Vyschly již láhve na stole, pohasl ohňů žár,
šerif své těžké pistole pověsil na stožár,
na vlajku smutně se dívá, kytaru pohladí
a jeho hlava šedivá vzpomíná na mládí.