Ascalona

(E. Sally Prkno) C / c

 

G       E

Emi     Bb     C    G7               C

1.    Táborák zvolna zhasíná, osada už jde spát,

D7                 G7

kytara tiše usíná, do duše padá chlad.

C        Emi   F    C  G7            C

Stařičký šerif už líně ruku po láhvi vztáh,

D7                      G7

pistoli chová na klíně, brouká si v temnotách:

 

G7            C            C7  F

Rf.   Když jsem byl mlád, bývala Ascalona

         C       D7          G7

nejhezčí osadou, kterou jsem znal.

         C           C7  F

Jak častokrát hýřila Ascalona

        C       G7        C

divokou náladou ode všech stran.

     C7    F                  C

Však slávě pistolí již zvolna odzvání

  C7    F         Emi  G7

a lesem nehučí to vlčí volání.

         C                 C7    F

Já půjdu spát, však vlajka Ascalony

         C             G7   C

musí nad hrobem mým na věky vlát.

 

2.    Vyschly již láhve na stole, pohasl ohňů žár,

šerif své těžké pistole pověsil na stožár,

na vlajku smutně se dívá, kytaru pohladí

a jeho hlava šedivá vzpomíná na mládí.